Ochrana přírody

Kdopak z nás by se vlka bál

Začátkem března byl na dálnici D1 přejet vlk. A to až na Havlíčkobrodsku. Provedená analýza DNA ukázala, že vlk pochází z karpatské části české krajiny, pravděpodobně polských Beskyd nebo od hranic se Slovenskem. Na české stráně Beskyd se vlci příliš nezdržují a spíše jen čas od času přeběhnou a vrací se zpět na Slovensko. Tento byl hodně velká výjimka.

ekodukty přechody pro zvěř

To že se dostal tak daleko znamená, že to s prostupností naší husté dopravní sítě není až tak hrozné. Smutné je, že nedokázal živý přejít přes D1. A to určitě hledal možnost přechodu hodně dlouho, protože dálnice je ve většinové délce oplocená. Škoda toho. Nicméně pro vědce ekology, úředníky a ochránce přírody je to znamení, že mají pokračovat v budovaní ekologické prostupnosti krajiny, protože má smysl.

Silniční síť překřižuje všechny části republiky a není se dostat ze dvou vzdálenějších míst, aniž by jste nemuseli překřížit cestu (řekněme od velikosti silnice 1. třídy). Je proto nutné dále budovat na těchto silnicích a dálních ekodukty – zvířecí přechody. Hlavně kolem nich stavě dostatečně dlouhé ploty a vytvořit něco jako trychtýř, který zvířata svede ke přechodu. Silnice totiž ubývat nebudou, spíše přibývat, i když celkem výjimečně. Takže pokud máme již stabilizovaný stav silnic, tak nyní k nim můžete budovat eko přechody, které budou navazovat a tvořit migrační trasy zvěře. Pak se nestane, že tak krásné zvíře jako vlk skončí pod koly auta.

První narozený zubr v ČR to není..

Zubři byli odjakživa součástí evropské přírody. Na konci středověku, společně s rozšířením ploch obývaných člověkem postupně vymizeli. Respektive byly vybiti člověkem. Šlo to hezky od západu na východ. Např. posledního zubra ve Francii ulovili již koncem 14. století. V Rumunsku to bylo až začátkem 17. století. Nicméně i vzdálenějším východě, za Ukrajinou zubr rychle vymizel a začátkem 20. století šlo již prakticky o vymizelý druh. Několik menších stád žilo na třech místech v Polsku, Bělorusku a na Kavkaze. Od 20.století začal jejich chov v zoologických zahradách. Díky tomu bylo toto zvíře záchraněno, protože jich zůstalo jen několik set posledních kusů.

zubr v rezervaci milovice

V české republice se nachází rezervace pro zubry, kde mohou žít „volně“.v bývalém prostoru Milovice – Mladá. První mladá zubřice se jmenuje Tula a pokřtil ji ministr životního prostředí Brabec společně se starostou blízkých Benátek nad Jizerou.
Ministr vypadal narozením velmi potěšen, a vyzdvihl smysl těchto zachráných projektů. Starosta zdůraznil přiznivý vliv zubřího stáda na krajinu v rezervaci. Přirozeným způsobem spásají trávu a pomahají tak rozšířování bylinných druhů.

Rezervací má rozlohu 160 ha a žije v ní třicetihlavé zubří stádo. Se zvyšujícím se počtem mládat se uvažuje o rozšíření stávající rozlohy. V plánu je samozřejmě i rozšíření do dalších oblastí v ČR a to již i do volné krajiny. Kromě zubrů je se zde vyskytují také pratuři (ti žijí společně se zubry) a stádo divokých koní. Na  lokalitě se provadí také intenzivní věděcký výzkum o vlivu těchto velkých kopytníků na místní krajinu. A výsledky jsou veskrze pozitivní. Již první koňské stádo změnilo místní louky k nepoznaní. Druhý rok od začátku spásání se zvýšil počet druhů bylin. I těch, které dlouhé roky nebyly k vidění.

Celá rezervace je zatím oplocená a tak to zůstane i do budoucna. Nicméně je možné navštívit dvě vyhlídková místa a aspoň z dálky zvířata zahlédnout. Rozhodně to stojí za to.

 

 

Na Bečvě vznikne asi nová přehrada

Na přerovsku nedaleko Teplic nad Bečvou má vznikout nová přehradní nádrž. V roce 1997 zde prošla velká voda – povodeň a budoucí přehrada je budována primárně jako protipovodňová. Vedlejším efektem jsou pak rekreační funkce a rybářství. Rekreační funkce je však nejvíce napadána ze strany ochránců přírody a aktivistů proti stavbě přehrady.

Kabinet preméra Sobotky výstavbu již schváli. Celkové náklady jsou odhadnuty na 2,64 miliard korun. Nyní již aktivně probíhají odkupy nemovití. Celkem je na území budoucí zátopy 38 budov. Z toho asi třicet jsou obytné. Zbytek je hlavně pro zemědělské účely. Zdánlivě bohulibý projekt má však své kontroverze

  • Existují dvě varianty ochrany
    Výstavba přehrady není jediným řešením. Je zde i druhá, levnější možnost. A tím je suchý poldr. Suchá nádrž, která bude většinu času suchá bez vody, by se napouštěla pouze v období zvýšené hladiny v řece. Výhodou je možnost zemědělského využití po většinu let. Politici ovšem zvolili tradiční drahou variantu.
  • Narušení koryta řeky Bečvy
    výstavbou zanikne současné koryto řeky. Příčné stavby, které přeruší tok vždy naruší přirozený pohyb sedimentů (kameny a štěrk na dně). Pokud dojde k přerušení jejich pohybu, voda nebude mít co unášet a svou sílu si vybije erozní činností. Tedy začne nahlodávat dno toku a zahlubovat. Množství přenášeného materiálu není zanedbatelné. Jedná se o tisíce tun materiálu ročně. Zahlubování toku způsobuje například snížení hladiny podzemní vod (ovlivňuje studny, sběrny vody, apod.).
  • Rekreační funkce prakticky nebude možná
    Vodaři se ohánějí tím, že vznikne i rekreační funkce přehrady. Nicméně hloubka bude nejvíce nějaký 5 metrů. A to jen u hráze. Vzhledem k tomu, že bude po většinu roku napuštěna méně než z poloviny, bude to spíše brouzdaliště, než prostor ke koupání. Po většinu roku tedy uvidíme bahnité pláže a ujdete stovky metrů s vodou po kolena.
  • Zvýšená koncentrace komárů
    Samozřejmě se zvýší množství komárů a dalšího obtížného hmyzu v celé oblasti. Nádrže s malou hloubkou a tedy teplou vodou jsou optimální líhní pro tento neoblíbený hmyz.

Uvedené body jsou hlavními proti argumenty výstavby. Pro stavbu se však vyslovují krajší politici, starostové přilehlých obcí a samozřejmě stavební loby. Stavbu za téměř 3 miliardy si nenechají ujít.

Servírujte k jídlu lehčí přílohy

Dnes napíšu něco k vaření. S přírodou to má blízko, protože trávení je čistě přírodní proce. Odlehčit vašemu trávicímu systému můžete mnoha různými způsoby. Pokud jste již změnili způsob vaření a zabývali se také volbou dietnějších druhů masa, stojí za to zamyslet se také nad přílohami. I ty se dají řešit zdravěji s menším počtem kalorií.

Knedlíky nahradí neloupaná rýže a celozrnné těstoviny

Typickou českou přílohou jsou knedlíky. Snažte se jich vyvarovat. Kde je to možné, sáhněte raději po bramborách, těstovinách nebo rýži. V nich je přece jenom o něco měně kalorií. I tak se ale dají připravit ještě pro tělo prospěšnější přílohy v rámci uváděného sortimentu. Zkuste neloupanou rýži nebo těstoviny z celozrnné mouky. Obojí prospěje vaši střevům, protože zde najdete více vlákniny, která funguje jako čistič trávicího systému od nahromaděných zbytků. Zároveň jak neloupaná rýže, tak i celozrnné těstoviny mají nižší glykemický index než bílá rýže a těstoviny z bílé mouky. Proto se sacharidy z nich vstřebávají postupně a nelítá vám hladina krevního cukru. Tím pádem netrpíte pocitem hladu a jste dlouhodobě nasycení.

servirujte k jídlu lehčí přílohy, například vařenou zeleninu

Vařená a dušená zelenina se k masu hodí

Ještě lepší ale je někdy zapomenout na rýži, brambory a těstoviny úplně a dopřát sluchu své kuchařské invenci. Vynikající přílohou mohou být i různé druhy zeleniny. Pokud by vám samotná jejich chuť připadala fádní, můžete do nich přidat různé druhy koření a vhodně je ochutit. Například vařené zelené fazolky zlehka ochucené prolisovaným česnekem mohou být skvělou přílohou třeba ke krůtímu steaku. Květák rozdělený na růžičky a uvařený se lžičkou cukru nejenom, že bude dokonale bílý, ale navíc nebude při vaření vydávat typický zápach a bude i chutnější. Můžete ho zlehka opepřit a použít třeba k dušenému kuřeti. Podobně můžete využít i brokolici. Stejně tak se dají podusit rajčata a papriky, případně jejich směs.

Mražené směsi po celý rok

Ideální je, když je na trhu k dostání čerstvá zelenina. Například čerstvý vařený hrášek, čerstvá mrkev, kukuřice, to vše dokonale ladí s vařeným nebo dušeným, ale i pečeným masem. K dostání jsou v obchodech i různé hotové zeleninové směsi. V zimě si ovšem můžete a vlastně také musíte vybírat z pestré nabídky mražených směsí. Pravda, čerstvé zelenině konkurovat nemohou, ale lepší než nic. Kromě

9,4 milardové dotace nezlepšily stav přírody

Ke konci lenda 2017 vydalo NKÚ zprávu ze závěrečné prověrky dotací na ochranu přírody. Ze zprávy celkem jasně vyplývá, že vynaložená částka 9,4 miliardy nijak výrazně přírodě (a lidem v ní) neprospěla. Výsledky uvedla mluvčí Národního kontrolního úřadu Olga Málková. Ministerstvo životního prostředí, které peníze čerpalo ze státního rozpočtu i z evropských dotací prý není schopno jednoznačně vyhodnotit celkový přínos zrealizovanýh projektů. Ministerstvo samozřejmě toto tvrzení zlehčuje a popírá.

Původ peněz
Ministerstvo přidělovalo peníze v rámci dvou národních programů (státní rozpočet) a z operačního programu životního prostředí (fondy evropské unie). Dle šetření NKÚ, která kontrolovala jednotlivé projekty se péče o přírodu a krajinu nijak nezlepšila. U některých projektů je prý naopak prokazatelné zhoršení přírodního stavu. Výsledek je o to horší, že Česká republika čerpala jako druhý členský stát nejvíce peněz na ochranu přírody.
Konkrétně NKÚ poukazuje na tyto části. Pokles rozlohy zemědělské půdy a pokles rozlohy tzv. nefragmentových oblastí. Nefragmentovaná oblast, je taková krajina, která není rozdělena ploty, silnicemi, zástavbou. Rostliny a živočichové se mohou volně pohybovat a rozšiřovat. Ministerstvo se ohradilo, že úbytek orné půdy není ukazatelem zhoršujícího se stavu české přírody.
Dotace byly použity hlavně na vznik nových vodních ploch (výstavba rybníků, revitalizace toků), vyhlašování nových zvláště chráněných území a pokrytí nákladů na péči i do budoucích let (38 nových chráněných ploch v roce 2015). Dále byly za dotační peníze likvidovány invazní druhy, vznikly a obnovovaly se naučné stezky či centra ochrany přírody.rybí přechod se zákrutou

Problém pro NKÚ představuje hlavně absence měřitelných výsledků. Při stanovení podmínek pro získání dotace nebyly zadány žádné požadavky na měřitelné výstupy, které by prokázaly pozitivní vliv opatření na okolní krajinu. Toto považuji NKÚ za největší selhání správce dotačních peněz.
Pro další období 2014-2020 byly na základě poznámek NKÚ stanoveny ukazatele přínosu lépe. Neměly by být již tak podhodnocené jako v minulém období.
Roubíčková z MŽP se dále vyjádřila, že nelze přesně měřit dopad investic, protože na přírodu působí řada dalších faktorů. Nelze tedy zcela správně vyhodnotit, zda měl program – projekt pozitivní či negativní vliv. Bohužel toto tvrzení se neshoduje s odborníky na ochranu přírody. Například vědecká činnost v oblasti ochrany přírody vyžaduje přesná vstupní a měřená data. Z nich pak je možno zjistit výsledek. Podobně by se mělo přistupovat i k projektům, kdy je zapotřebí zajistit data před provedením ochranného opatření.

Je to všechno na jedno Brdy

Nejmladší CHKO konečně vzniklo. Už nám jej žádní vojáci nevezmou. Byla zřízena po zákulisním boji 1. lenda 2016. Z bývalého vojenského újezdu tak vzniká nejmladší chráněná krajinná oblast s cennými oblastmi příroděblízkého charakteru. Díky existenci vojenské oblasti byl přístup pro civilisty značně omezen a to se pozitivně podepsalo na přirozeném vývojí tamnější krajiny. Přestože oblast je již od roku 1921 cvičištěm dělostřelců, až na některé cvičební plochy (jízdní trasy pro těžkou techniku) je příroda ve skvělém stavu. Celková rozloha CHKO Brdy je 345 km2. Z toho přes 260 Km2 je z bývalého vojenského újezdu. Část Brd je stále nepřístupná z důvodů sanace od zborjního materiálu (střely, nevybuchlé rakety a granáty apod.). Do dneška jich bylo nalezeno a odstaněno téměř 10tis. Kusů.brdská vřesoviště
Předmětem ochrany jsou hlavně rozsáhlý komplex zapojených brdských lesů. Díky téměř sto letům vojenského záboru bylo kácení za účelem osídlování takřka nulové. V celém území je několik cvíčný ploch, kde je bezlesí. Ty jsou ovšem dnes chráněny, protože se zde vyvíjí mokřady, vřesoviště, rašeliniště a prameniště toků. Část je již ve fázi chráněných luk (bezkolence, pcháče). Na tato stanoviště jsou samozřejmě navázány populace chráněných i běžných druhů živočichů a rostlin. Předmětem ochrany jsou takté geologické jevy – skály a skalní bloky, kamenná moře. Nacházi se zde celkem 5 přírodní rezervací a 3 přírodní památky. Také 16 EVL evropsky významných lokalit, patřící do soustavy Natura 2000.
Turistika je zatím nerozvinutá. Teprve se začínají vyznačovat turistické trasy (společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny navrhuje Klub českých turistů). Zatím je vyznačeno doslova několik km stezek. Do velké části chko je stále omezený přistup, takže další značení budou probíhat. Velkou raritou je, že příjezdové cesty pro turisty budou končit na hranicích parku (respektive dále bude omezeno značkou zákaz vjezdu). Téměř veškerá turistická vybavenost, kam patří parkoviště, hotely, penziony, kempy, restaurace budou umístěny mimo park (až na drobné vyjímky v obci Míšov). Po brdských lesích tedy bude pochodovat zcela mimo civlizaci.

Co je Natura 2000 ?

Bohulibý environmentální projekt vznikl v rámci spolupráce států Evropské unie. Jedná se vlastně o rozsáhlou soustavu maloplošných i velkoplošnýh lokalit, na jejichž území se nachází vysoce chráněné druhy rostlin a živočichů, případně je chráněno celé stanoviště (stanoviště – je vše, co se v daném místě vyskytuje, obvykle se jedná o přirozně se vyvíjející lokality, neovlivněné člověkem). Povinností členských států bylo vytipovat tyto nejcenější lokality a druhy, které se zde vyskytují a druhy, které budou cílem ochrany. Existují dva typy území pro potřebu Natury 2000 a to: ptačí oblasti (PO)a evropsky významné lokality (EVL). Ptačí oblast zvolí přímo sama členská země a poté jejich seznam pouze ohlásí evropské komisi. V podstatě neexistují žádná kritéria. Jediným je rozloha. Ptačí oblast musí být dostatečně velká aby zajistila ochranu vybraných ptáků. Bavíme se tedy řádově o rozloze 10 – 1000 ha plochy. Oproti tomu EVL jsou také vybrané členským státem a předkládají se evropské komisi jako „národní seznam území“. EK poté vybírá ze seznamu nejvhodnější lokality tak, aby v rámci celé unie zahrnovaly co nejšírší počet druhů a stanovišť. EVL jsou zpravidla menší rozlohy, řádově jednotky hektarů plochy.

 

Jak vypadá Natura 2000 v ČR

Celá akce ptačích oblastí byla spuštěna v roce 2000 ve spolupráci s Českou ornitologickou společností. Během několika let byly nashromažděny údaje o ptačích populacích a vytipovány vhodné lokality. Když se podíváme na mapu ptačích oblastí, ihned si všimnete že se v podstatě kopíruje s národními parky a chráněnými krajinými oblastmi. To je však v plně v souladu s evropskými podmínkami pro Naturu. K roku 2012 bylo vyhlášeno 41 ptačích oblastí v soustavě pokrývající celou ČR (oblast Beskyd, Poodří, Šumvy, Podyjí, Krknoše atd. Evropsky významných lokalit jsou doslova stovky. Celková plocha ploch zahrnutých v Nature dosahuje až 10 % rozlohy ČR. Tedy necelých 8000 Km2.