Ochrana přírody

Tornádo je ojedinělý jev, s extrémy musíme v budoucnu počítat

 

Lokální výskyt tornáda ve čtvrtek 24. 6. 2021 na Jižní Moravě, které zanechalo ohromné mnoha milionové škody, byl ojedinělým meteorologickým jevem, které v Evropě není zvykem. A už vůbec ne u nás. V poslední době nás doprovází obrovská vlna veder, či epizoda sucha a povodně v minulých letech, kdy na toto poukazuje bioklimatolog z Mendelovy univerzity v Brně Zdeněk Žalud.

„Jen velmi těžko bychom mohli u těchto konkrétních událostí říci, že se jedná o přímý dopad změny klimatu. Co však můžeme tvrdit jednoznačně je, že právě rostoucí počet meteorologických extrémů a jejich zvyšující se intenzita je základním atributem měnícího se klimatu,“ tvrdí bioklimatolog Žalud.

„Jednoduše v atmosféře akumulovaná energie se společně s vyšším obsahem vodní páry bude zákonitě více projevovat.

Do budoucna na růst extrémů podle něj upozorňují pro střední Evropu všechny scénáře vývoje klimatu. Říká se, že s prvními kapkami deště musíte pryč, protože voda vodí a může vás trefit blesk. Při tornádu létají trosky, dřevo, sklo, automobily. V USA, když se vyhlásí, že budou tornáda, tak lidé zalezou do sklepa a počkají. V Česku nejsou tornáda častá, tak když lidé viděli, že se objevilo tornádo, vyběhli ven, vzali telefony a začali natáčet. Nejlepší je se schovat dovnitř budovy, do koupelny, tam kde na vás nic nespadne, prostě daleko od oken. Nikdy ne do lesa, kde padají stromy.

Ještě nás čekají silné bouřky, nikdy ale nevíte, kdy se z nich vyklube něco tak děsivého, jako bylo posledně.

Tornádo na jižní Moravě

 

V noci na dnešek zasáhly velkou část České republiky bouřky. Obrovské škody způsobily na  Hodonínsku, Břeclavsku kde se ten večer prohnalo tornádo o rychlosti 100 km/hod a ničilo vše, co mu stálo v cestě, domy, auta, zahrady, skleníky. Byl to ojedinělý meteorologickým jev.  Na ničivé následky bouře zemřelo už pět lidí, a několik desítek lidí bylo zraněno.

V souvislosti s odstraňováním způsobených škod MMR uvedlo, že poskytne 420 milionů korun v rámci programu Obnova obecního a krajského majetku obcí po živelních pohromách. Chystá také program na pořízení nebo obnovu zničených obydlí. Pošle do postižených oblastí týmy lidí, kteří jim vysvětlí, jak vyplnit žádosti o dotace a zvýhodněné úvěry. Stát zároveň nabídne lidem na obnovu zdemolovaného obydlí až pět milionů korun, kde z toho bude dva miliony jako dotace a tři miliony jako zvýhodněný úvěr po dobu 30 let.

Ministerstvo životního prostředí pošle do obcí postižených tornádem stovky milionů korun na opravy čistíren odpadních vod, úpraven vody a poškozených kanalizací a vodovodních řadů nebo na sázení stromů a obecní zeleně.

Ve vesnicích v Hruškách, Moravské Nové Vsi, Lužici a Mikulčicích začaly pracovat dvoučlenné mobilní týmy úřadu práce. Žadatelům po posouzení jejich situace přiznanou částku mohou vyplatit na místě v hotovosti. Jedná se o částku okamžité mimořádné pomoci s vyplacením až 57 900 korun. Mimořádná okamžitá pomoc patří mezi dávky hmotné nouze. Při jejím poskytování se posuzuje příjem a majetek.

Největší znečišťovatel planety? Společnost Coca-Cola

Nápoje společnosti Coca-Cola jsou populární po celém světě. Jejich oblíbenost s sebou ale nese i řadu nevýhod. Jednom z nich je znečišťování naší planety.

Znečištění plasty je celosvětový problém. Trpí celé životní prostředí. V poslední době je však nejvíce slyšet o oceánech, kde se samovolně vytváří velké ostrovy z umělé hmoty. Kdo má na tomto znečištění největší podíl?

Největším znečišťovatelem je Coca-Cola

Podle hnutí Break Free From  Plastic je to Coca-Cola. Toto nemilé prvenství získala už druhý rok po sobě na základě úklidových akcí. Jen v září organizace uspořádala 484 úklidů ve více než 50 zemích světa. Během nich bylo nalezeno 11 732 kusů plastů pocházejících právě z obalů výrobků od Coca-Coly.

Společnost se nechala slyšet, že na tento problém bude hledat řešení. Zároveň ale upozornila, že je součástí několika světových koalicí, které na odstranění umělohmotného odpadu spolupracují. Korporace navíc v roce 2017 založila program Svět bez odpadu, jehož cílem je obnovit a zrecyklovat sto procent použitých plechovek a lahví Coca-Cola.

Velké množství prostředků

Ochránci přírody ale volají po jiném řešení. Von Hernandez, koordinátor hnutí Break Free From Platic, má za to, že recyklace tento problém v žádném případě nevyřeší. Společnosti jsou pořád bytostně závislé na jednorázových plastech. A to neplatí jen o Coca-Cole. Do žebříčku největších znečišťovatelů se totiž dostali i Nestlé, PepsiCo, Mondelēz International, Unilever, Mars či P&G.

Pokud se této nelichotivé nálepky chtějí v příštích letech zbavit, musí začít něco dělat. Magazín Edge upozornil na to, že právě tyto společnosti mají dostatek prostředků na to, aby mohly přijít s novým, inovativním řešením. Místo toho se ale raději soustředí na recyklace a nahrazování jednoho obalu dalším.

Česko je evropskou velmocí v třídění odpadu

Česko je malá země, i přesto v řadě oborů patří mezi světovou špičku. Třídění odpadu patří mezi ně. Češi jsou v tomto oboru jedni z nejlepších v Evropě.

Vysoká dostupnost

Dalo by se říct, že co stát, to jiný model. Je to těžko představitelné, ale opravdu to tak je. A ten český patří mezi elitu. Dopomáhá tomu spolupráce státních i místních orgánů a firem. Do systému třídění odpadu je totiž zapojeno 6 131 obcí a více než 20 tisíc firem.

Barevné kontejnery jsou rozmístěny v husté sběrné síti. Právě ta je pro celý systém klíčová. Díky velké dostupnosti a malé dojezdové vzdálenosti k některému z kontejnerů či sběrných nádob u nás třídí velké množství lidí. A rychlý přístup k nim má bezmála 99 % obyvatelstva. Důležitou roli ale hraje i barva.

Hustá síť kontejnerů

Právě řazení kontejnerů podle barev umožňuje třídit úplně každému. I malým dětem. Je jednodušší vysvětlit, že plasty patří do žlutého a papír do modrého kontejneru. Apelovat na třídění odpadu tak mohou už vychovatelky v mateřských školkách, ale i samotní rodiče od útlého věku.

O velký zájem o třídění se postaraly nejen reklamní kampaně, které do dnešní dní můžeme vídat v televizích, rádiích i na internetu. Hlavní roli hraje opravdu hustá síť, která v současné době čítá už více než 410 tisíc sběrných kontejnerů. Na začátku tisíciletí jich přitom bylo dostupných pouze 30 tisíc. I přesto jsou v některých oblastech stále mezery.

Stále máme rezervy

Největším problémem jsou v poslední době zejména šedé nádoby. Ty slouží k třídění kovových obalů. Na jejich rozmach zatím společnost EKO-KOM ve spolupráci se státem nedokázala adekvátně zareagovat. Suroviny získané právě z těchto kontejnerů tedy nedosahují tak uspokojivých čísel jako třeba papír, plast nebo sklo.

Funguje recyklace v Česku?

Kontejnery na papír, plast, sklo, kov a nově i na olej. To jsou některé prostředky, díky kterým mohou Češi efektivně třídit odpad. Jak ale fungují?

Počet kontejnerů

Na první pohled se to může zdát jako nepodstatná informace, ale právě dostupnost sběrných kontejnerů a nádob je pro efektivní třídění odpadu nezbytné. A nebojíme se tvrdit, že právě těmito čísly se nemusí bát Česko pochlubit. Na našem území se totiž nachází více než 400 tisíc kontejnerů. Jejich počet navíc každý rok roste.

Pokud si to přepočítáme na metry, tak nám vychází, že každý občan to má ke kontejneru či sběrné nádobě opravdu blízko. Výsledná vzdálenost totiž vychází na 91 metrů. V roce 2016 přitom průměrná docházková vzdálenost činila 96 metrů. To značí výrazný posun vpřed.

Skvělé výsledky

Než se přesuneme k horším výsledkům, pojďme se ještě podívat na ty pozitivní. O ty se postaralo zejména třídění papíru, skla a plastů. Může za to právě velká dostupnost žlutých, modrých a zelených kontejnerů. Jaké jsou tedy výsledky? Podařilo se nám vytřídit:

  • 225 tisíc tun papíru,
  • zrecyklovat 139 tisíc tun vytříděného skla,
  • zrecyklovat 149 tisíc tun vytříděných plastů.

Kyslík pro tisíce lidí

Horší výsledky jsme zaznamenali v třídění nápojových kartonů. Podle dostupných statistik se jich vytřídí pouze 25 %. Nápojový karton přitom obsahuje až 75 % kvalitního papíru, který by bylo možné ještě 5 až 7 krát zrecyklovat. O něco lepších výsledků se pak podařilo dosáhnout u kovů, kterých se zrecykluje zhruba 60 procent. Problémem takto nízkých čísel je zejména nízká dostupnost šedých kontejnerů.

Pokud pravidelně netřídíte, tak snad vás přesvědčí následující věta. Díky třídění papíru se podařilo zachránit více než 2,2 milionů stromů. Ty tak mohly vyrobit kyslík pro více než 20 tisíc lidí. A to je důvod, proč všichni recyklujeme. Má smysl.

Kdopak z nás by se vlka bál

Začátkem března byl na dálnici D1 přejet vlk. A to až na Havlíčkobrodsku. Provedená analýza DNA ukázala, že vlk pochází z karpatské části české krajiny, pravděpodobně polských Beskyd nebo od hranic se Slovenskem. Na české stráně Beskyd se vlci příliš nezdržují a spíše jen čas od času přeběhnou a vrací se zpět na Slovensko. Tento byl hodně velká výjimka.

ekodukty přechody pro zvěř

To že se dostal tak daleko znamená, že to s prostupností naší husté dopravní sítě není až tak hrozné. Smutné je, že nedokázal živý přejít přes D1. A to určitě hledal možnost přechodu hodně dlouho, protože dálnice je ve většinové délce oplocená. Škoda toho. Nicméně pro vědce ekology, úředníky a ochránce přírody je to znamení, že mají pokračovat v budovaní ekologické prostupnosti krajiny, protože má smysl.

Silniční síť překřižuje všechny části republiky a není se dostat ze dvou vzdálenějších míst, aniž by jste nemuseli překřížit cestu (řekněme od velikosti silnice 1. třídy). Je proto nutné dále budovat na těchto silnicích a dálních ekodukty – zvířecí přechody. Hlavně kolem nich stavě dostatečně dlouhé ploty a vytvořit něco jako trychtýř, který zvířata svede ke přechodu. Silnice totiž ubývat nebudou, spíše přibývat, i když celkem výjimečně. Takže pokud máme již stabilizovaný stav silnic, tak nyní k nim můžete budovat eko přechody, které budou navazovat a tvořit migrační trasy zvěře. Pak se nestane, že tak krásné zvíře jako vlk skončí pod koly auta.

První narozený zubr v ČR to není..

Zubři byli odjakživa součástí evropské přírody. Na konci středověku, společně s rozšířením ploch obývaných člověkem postupně vymizeli. Respektive byly vybiti člověkem. Šlo to hezky od západu na východ. Např. posledního zubra ve Francii ulovili již koncem 14. století. V Rumunsku to bylo až začátkem 17. století. Nicméně i vzdálenějším východě, za Ukrajinou zubr rychle vymizel a začátkem 20. století šlo již prakticky o vymizelý druh. Několik menších stád žilo na třech místech v Polsku, Bělorusku a na Kavkaze. Od 20.století začal jejich chov v zoologických zahradách. Díky tomu bylo toto zvíře záchraněno, protože jich zůstalo jen několik set posledních kusů.

zubr v rezervaci milovice

V české republice se nachází rezervace pro zubry, kde mohou žít „volně“.v bývalém prostoru Milovice – Mladá. První mladá zubřice se jmenuje Tula a pokřtil ji ministr životního prostředí Brabec společně se starostou blízkých Benátek nad Jizerou.
Ministr vypadal narozením velmi potěšen, a vyzdvihl smysl těchto zachráných projektů. Starosta zdůraznil přiznivý vliv zubřího stáda na krajinu v rezervaci. Přirozeným způsobem spásají trávu a pomahají tak rozšířování bylinných druhů.

Rezervací má rozlohu 160 ha a žije v ní třicetihlavé zubří stádo. Se zvyšujícím se počtem mládat se uvažuje o rozšíření stávající rozlohy. V plánu je samozřejmě i rozšíření do dalších oblastí v ČR a to již i do volné krajiny. Kromě zubrů je se zde vyskytují také pratuři (ti žijí společně se zubry) a stádo divokých koní. Na  lokalitě se provadí také intenzivní věděcký výzkum o vlivu těchto velkých kopytníků na místní krajinu. A výsledky jsou veskrze pozitivní. Již první koňské stádo změnilo místní louky k nepoznaní. Druhý rok od začátku spásání se zvýšil počet druhů bylin. I těch, které dlouhé roky nebyly k vidění.

Celá rezervace je zatím oplocená a tak to zůstane i do budoucna. Nicméně je možné navštívit dvě vyhlídková místa a aspoň z dálky zvířata zahlédnout. Rozhodně to stojí za to.

 

 

Na Bečvě vznikne asi nová přehrada

Na přerovsku nedaleko Teplic nad Bečvou má vznikout nová přehradní nádrž. V roce 1997 zde prošla velká voda – povodeň a budoucí přehrada je budována primárně jako protipovodňová. Vedlejším efektem jsou pak rekreační funkce a rybářství. Rekreační funkce je však nejvíce napadána ze strany ochránců přírody a aktivistů proti stavbě přehrady.

Kabinet preméra Sobotky výstavbu již schváli. Celkové náklady jsou odhadnuty na 2,64 miliard korun. Nyní již aktivně probíhají odkupy nemovití. Celkem je na území budoucí zátopy 38 budov. Z toho asi třicet jsou obytné. Zbytek je hlavně pro zemědělské účely. Zdánlivě bohulibý projekt má však své kontroverze

  • Existují dvě varianty ochrany
    Výstavba přehrady není jediným řešením. Je zde i druhá, levnější možnost. A tím je suchý poldr. Suchá nádrž, která bude většinu času suchá bez vody, by se napouštěla pouze v období zvýšené hladiny v řece. Výhodou je možnost zemědělského využití po většinu let. Politici ovšem zvolili tradiční drahou variantu.
  • Narušení koryta řeky Bečvy
    výstavbou zanikne současné koryto řeky. Příčné stavby, které přeruší tok vždy naruší přirozený pohyb sedimentů (kameny a štěrk na dně). Pokud dojde k přerušení jejich pohybu, voda nebude mít co unášet a svou sílu si vybije erozní činností. Tedy začne nahlodávat dno toku a zahlubovat. Množství přenášeného materiálu není zanedbatelné. Jedná se o tisíce tun materiálu ročně. Zahlubování toku způsobuje například snížení hladiny podzemní vod (ovlivňuje studny, sběrny vody, apod.).
  • Rekreační funkce prakticky nebude možná
    Vodaři se ohánějí tím, že vznikne i rekreační funkce přehrady. Nicméně hloubka bude nejvíce nějaký 5 metrů. A to jen u hráze. Vzhledem k tomu, že bude po většinu roku napuštěna méně než z poloviny, bude to spíše brouzdaliště, než prostor ke koupání. Po většinu roku tedy uvidíme bahnité pláže a ujdete stovky metrů s vodou po kolena.
  • Zvýšená koncentrace komárů
    Samozřejmě se zvýší množství komárů a dalšího obtížného hmyzu v celé oblasti. Nádrže s malou hloubkou a tedy teplou vodou jsou optimální líhní pro tento neoblíbený hmyz.

Uvedené body jsou hlavními proti argumenty výstavby. Pro stavbu se však vyslovují krajší politici, starostové přilehlých obcí a samozřejmě stavební loby. Stavbu za téměř 3 miliardy si nenechají ujít.

Servírujte k jídlu lehčí přílohy

Dnes napíšu něco k vaření. S přírodou to má blízko, protože trávení je čistě přírodní proce. Odlehčit vašemu trávicímu systému můžete mnoha různými způsoby. Pokud jste již změnili způsob vaření a zabývali se také volbou dietnějších druhů masa, stojí za to zamyslet se také nad přílohami. I ty se dají řešit zdravěji s menším počtem kalorií.

Knedlíky nahradí neloupaná rýže a celozrnné těstoviny

Typickou českou přílohou jsou knedlíky. Snažte se jich vyvarovat. Kde je to možné, sáhněte raději po bramborách, těstovinách nebo rýži. V nich je přece jenom o něco měně kalorií. I tak se ale dají připravit ještě pro tělo prospěšnější přílohy v rámci uváděného sortimentu. Zkuste neloupanou rýži nebo těstoviny z celozrnné mouky. Obojí prospěje vaši střevům, protože zde najdete více vlákniny, která funguje jako čistič trávicího systému od nahromaděných zbytků. Zároveň jak neloupaná rýže, tak i celozrnné těstoviny mají nižší glykemický index než bílá rýže a těstoviny z bílé mouky. Proto se sacharidy z nich vstřebávají postupně a nelítá vám hladina krevního cukru. Tím pádem netrpíte pocitem hladu a jste dlouhodobě nasycení.

servirujte k jídlu lehčí přílohy, například vařenou zeleninu

Vařená a dušená zelenina se k masu hodí

Ještě lepší ale je někdy zapomenout na rýži, brambory a těstoviny úplně a dopřát sluchu své kuchařské invenci. Vynikající přílohou mohou být i různé druhy zeleniny. Pokud by vám samotná jejich chuť připadala fádní, můžete do nich přidat různé druhy koření a vhodně je ochutit. Například vařené zelené fazolky zlehka ochucené prolisovaným česnekem mohou být skvělou přílohou třeba ke krůtímu steaku. Květák rozdělený na růžičky a uvařený se lžičkou cukru nejenom, že bude dokonale bílý, ale navíc nebude při vaření vydávat typický zápach a bude i chutnější. Můžete ho zlehka opepřit a použít třeba k dušenému kuřeti. Podobně můžete využít i brokolici. Stejně tak se dají podusit rajčata a papriky, případně jejich směs.

Mražené směsi po celý rok

Ideální je, když je na trhu k dostání čerstvá zelenina. Například čerstvý vařený hrášek, čerstvá mrkev, kukuřice, to vše dokonale ladí s vařeným nebo dušeným, ale i pečeným masem. K dostání jsou v obchodech i různé hotové zeleninové směsi. V zimě si ovšem můžete a vlastně také musíte vybírat z pestré nabídky mražených směsí. Pravda, čerstvé zelenině konkurovat nemohou, ale lepší než nic. Kromě

9,4 milardové dotace nezlepšily stav přírody

Ke konci lenda 2017 vydalo NKÚ zprávu ze závěrečné prověrky dotací na ochranu přírody. Ze zprávy celkem jasně vyplývá, že vynaložená částka 9,4 miliardy nijak výrazně přírodě (a lidem v ní) neprospěla. Výsledky uvedla mluvčí Národního kontrolního úřadu Olga Málková. Ministerstvo životního prostředí, které peníze čerpalo ze státního rozpočtu i z evropských dotací prý není schopno jednoznačně vyhodnotit celkový přínos zrealizovanýh projektů. Ministerstvo samozřejmě toto tvrzení zlehčuje a popírá.

Původ peněz
Ministerstvo přidělovalo peníze v rámci dvou národních programů (státní rozpočet) a z operačního programu životního prostředí (fondy evropské unie). Dle šetření NKÚ, která kontrolovala jednotlivé projekty se péče o přírodu a krajinu nijak nezlepšila. U některých projektů je prý naopak prokazatelné zhoršení přírodního stavu. Výsledek je o to horší, že Česká republika čerpala jako druhý členský stát nejvíce peněz na ochranu přírody.
Konkrétně NKÚ poukazuje na tyto části. Pokles rozlohy zemědělské půdy a pokles rozlohy tzv. nefragmentových oblastí. Nefragmentovaná oblast, je taková krajina, která není rozdělena ploty, silnicemi, zástavbou. Rostliny a živočichové se mohou volně pohybovat a rozšiřovat. Ministerstvo se ohradilo, že úbytek orné půdy není ukazatelem zhoršujícího se stavu české přírody.
Dotace byly použity hlavně na vznik nových vodních ploch (výstavba rybníků, revitalizace toků), vyhlašování nových zvláště chráněných území a pokrytí nákladů na péči i do budoucích let (38 nových chráněných ploch v roce 2015). Dále byly za dotační peníze likvidovány invazní druhy, vznikly a obnovovaly se naučné stezky či centra ochrany přírody.rybí přechod se zákrutou

Problém pro NKÚ představuje hlavně absence měřitelných výsledků. Při stanovení podmínek pro získání dotace nebyly zadány žádné požadavky na měřitelné výstupy, které by prokázaly pozitivní vliv opatření na okolní krajinu. Toto považuji NKÚ za největší selhání správce dotačních peněz.
Pro další období 2014-2020 byly na základě poznámek NKÚ stanoveny ukazatele přínosu lépe. Neměly by být již tak podhodnocené jako v minulém období.
Roubíčková z MŽP se dále vyjádřila, že nelze přesně měřit dopad investic, protože na přírodu působí řada dalších faktorů. Nelze tedy zcela správně vyhodnotit, zda měl program – projekt pozitivní či negativní vliv. Bohužel toto tvrzení se neshoduje s odborníky na ochranu přírody. Například vědecká činnost v oblasti ochrany přírody vyžaduje přesná vstupní a měřená data. Z nich pak je možno zjistit výsledek. Podobně by se mělo přistupovat i k projektům, kdy je zapotřebí zajistit data před provedením ochranného opatření.