Uncategorized

Plastové ostrovy tvoří jen zlomek odpadu, který končí v mořích

Ostrovy plné plastových odpadků děsí ekology po celém světě. O to víc jsou děsivé, když zjistíte, že se jedná jen o zanedbatelné procento plastů v oceánu.

Ryba chycená v plastových odpadcích, umírání živočichů kvůli otravě plastovými odpadky, plastové ostrovy. Určitě jste o o tom už slyšeli. Zvláště o plastových ostrovech, které ekologům přidělávají čím dál více vrásek na tváři. A i když jsou některé větší než Německo, Francie a Španělsko dohromady, jsou pouhou špičkou pomyslného ledovce.

Plastové ostrovy tvoří jen zlomek plastů

Do světových oceánů se každoročně dostane přibližně 4 – 12 milionů tun umělých hmot. Na hladině jich ale zůstává jen 250 tisíc. Kam se poděl ten zbytek? Rozum přece říká, že ty, co nezůstaly na hladině, se nachází na dně. Jenže tak tomu není. Zbytek je totiž v neustálém pohybu.

Podle oceánografky Alethei Mountgfordové se plasty pohybují mezi nejrůznějšími vrstvami vody. Ty, co neskončí na povrchu a neutvoří ucelený ostrov, tak neustále putují oceánem. Je ale velice těžké předvídat, kam se vůbec tyto plasty dostanou. Proto vytvořila počítačový model, s jehož pomocí se daří předvídat, kde zbylé fragmenty umělých hmot končí.

Na dně končí jen malé množství

Velké množství značně rozložených plastů končí na mořském dně. Prokázala to studie, která odhalila plastová mikrovlákna ve vnitřnostech krevet žijících na dně Mariánského příkopu. Největší množství ale končí na pobřežích. Je jedno, do jakých hloubek se plasty dostanou, nakonec se stejně vrátí na pevninu.

Podle oceánografa Erica van Sebilleho by tedy bylo nejlepším řešení věnovat více úsilí odstranění plastu v pobřežních zónách, místo jeho hledání v rozlehlých oceánech.