Dne 15. ledna 2009 byl na Ministerstvo životního prostředí odeslán dopis s připomínkami k návrhu novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Úplné znění tohoto dopisu:

Přeji Vám dobrý den,

dovolte mi vrátit se znovu k novele zákona o ochraně přírody a krajiny.

Na úterním semináři jsem si neodpustil krátká (nezáživně neemotivní) vystoupení především proto, že si nepřeji, aby MŽP bylo nařčeno z protěžování nevládních organizací a aby nezazněly jen hlasy od tradičních odpůrců ochrany přírody.

Nedomnívám se, že by bylo jakkoliv prospěšné naše připomínky předávat poslancům (pan ministr promine), protože jejich zájem o prosazování obecného zájmu ochrany přírody si dovoluji zpochybnit. Ve Vašem případě samozřejmě takové pochybnost nemám, a proto si Vám dovoluji poslat poslední významné připomínky k aktuálnímu znění k Vaší úvaze (navazuji tak na společné vyjádření DAPHNE a Ametystu z loňského roku (http://priroda.ametyst21.cz/ke-stazeni/ostatni/index.php), jehož obsah je z velké části v stávajícím znění již zohledněn).

Diskusi k § 45c předsedající poslanec L. Ambrozek na závěr semináře nepřipustil (protože ji neočekával), přesto jeden návrh na doplnění předkládám. V odst.4 se 2x píše o „udržení příznivého stavu" ale v souladu se zněním §3 odst.1 písm r) by mělo být „udržení nebo obnovení příznivého stavu". Jedná se navíc o logickou podmínku, neboť většina předmětů ochrany není dle hodnotící zprávy z roku 2007 ve stavu příznivém.

V § 45i je zcela bezpodmínečně nutné vyjasnit význam „významných vlivů" a „negativních vlivů" (odst. 1, 2, 9 a 10). Zcela respektuji Vaši argumentaci o dikci směrnice a zamezení subjektivním vhledům, na druhou stranu je toto nutné vázat na metodiku hodnocení vlivů, díky které jsou akceptovány nebo zastaveny investiční akce. Nejedná se tedy o slovíčkaření, ale zcela závažnou otázku s dopadem na praktickou ochranu území EVL a PO. Metodiku hodnocení, stejně jako metodiku vyhodnocování „variant s nejmenším možným vlivem" by bylo vhodné mít jasně připravenou již v současné etapě.

Nejslabším místem ustanovení odst. 9 jsou obecně zmíněná kompenzační opatření. Pro účel zákona se nejedná o jednoznačně interpretovatelné ustanovení, znovu varuji před nahrazováním lokalit „v obdobném rozsahu a kvalitě" umožňujícím de facto přesun EVL na investičně méně zajímavá místa zcela v rozporu se smyslem Natury 2000.

Do § 56 odst. 1 a 5 doporučuji doplnění vazby POUZE evropsky významných druhů na „dosažení či udržení příznivého stavu" - u ostatních druhů by se jednalo též o přínosné hodnocení, ale bez dat je zcela nemožné (nebo diskreditující samotný systém hodnocení stavu z hlediska ochrany).

Závěrem si nemohu odpustit vyjádřit víru v brzkou přípravu zcela nového zákona (a jeho prováděcích předpisů), který umožní efektivní a moderní ochranu přírody a bude proto již v přípravné fázi konzultován se subjekty z akademické a nevládní sféry.

S pozdravem a přáním zdaru!