9,4 milardové dotace nezlepšily stav přírody

Ke konci lenda 2017 vydalo NKÚ zprávu ze závěrečné prověrky dotací na ochranu přírody. Ze zprávy celkem jasně vyplývá, že vynaložená částka 9,4 miliardy nijak výrazně přírodě (a lidem v ní) neprospěla. Výsledky uvedla mluvčí Národního kontrolního úřadu Olga Málková. Ministerstvo životního prostředí, které peníze čerpalo ze státního rozpočtu i z evropských dotací prý není schopno jednoznačně vyhodnotit celkový přínos zrealizovanýh projektů. Ministerstvo samozřejmě toto tvrzení zlehčuje a popírá.

Původ peněz
Ministerstvo přidělovalo peníze v rámci dvou národních programů (státní rozpočet) a z operačního programu životního prostředí (fondy evropské unie). Dle šetření NKÚ, která kontrolovala jednotlivé projekty se péče o přírodu a krajinu nijak nezlepšila. U některých projektů je prý naopak prokazatelné zhoršení přírodního stavu. Výsledek je o to horší, že Česká republika čerpala jako druhý členský stát nejvíce peněz na ochranu přírody.
Konkrétně NKÚ poukazuje na tyto části. Pokles rozlohy zemědělské půdy a pokles rozlohy tzv. nefragmentových oblastí. Nefragmentovaná oblast, je taková krajina, která není rozdělena ploty, silnicemi, zástavbou. Rostliny a živočichové se mohou volně pohybovat a rozšiřovat. Ministerstvo se ohradilo, že úbytek orné půdy není ukazatelem zhoršujícího se stavu české přírody.
Dotace byly použity hlavně na vznik nových vodních ploch (výstavba rybníků, revitalizace toků), vyhlašování nových zvláště chráněných území a pokrytí nákladů na péči i do budoucích let (38 nových chráněných ploch v roce 2015). Dále byly za dotační peníze likvidovány invazní druhy, vznikly a obnovovaly se naučné stezky či centra ochrany přírody.rybí přechod se zákrutou

Problém pro NKÚ představuje hlavně absence měřitelných výsledků. Při stanovení podmínek pro získání dotace nebyly zadány žádné požadavky na měřitelné výstupy, které by prokázaly pozitivní vliv opatření na okolní krajinu. Toto považuji NKÚ za největší selhání správce dotačních peněz.
Pro další období 2014-2020 byly na základě poznámek NKÚ stanoveny ukazatele přínosu lépe. Neměly by být již tak podhodnocené jako v minulém období.
Roubíčková z MŽP se dále vyjádřila, že nelze přesně měřit dopad investic, protože na přírodu působí řada dalších faktorů. Nelze tedy zcela správně vyhodnotit, zda měl program – projekt pozitivní či negativní vliv. Bohužel toto tvrzení se neshoduje s odborníky na ochranu přírody. Například vědecká činnost v oblasti ochrany přírody vyžaduje přesná vstupní a měřená data. Z nich pak je možno zjistit výsledek. Podobně by se mělo přistupovat i k projektům, kdy je zapotřebí zajistit data před provedením ochranného opatření.

Je to všechno na jedno Brdy

Nejmladší CHKO konečně vzniklo. Už nám jej žádní vojáci nevezmou. Byla zřízena po zákulisním boji 1. lenda 2016. Z bývalého vojenského újezdu tak vzniká nejmladší chráněná krajinná oblast s cennými oblastmi příroděblízkého charakteru. Díky existenci vojenské oblasti byl přístup pro civilisty značně omezen a to se pozitivně podepsalo na přirozeném vývojí tamnější krajiny. Přestože oblast je již od roku 1921 cvičištěm dělostřelců, až na některé cvičební plochy (jízdní trasy pro těžkou techniku) je příroda ve skvělém stavu. Celková rozloha CHKO Brdy je 345 km2. Z toho přes 260 Km2 je z bývalého vojenského újezdu. Část Brd je stále nepřístupná z důvodů sanace od zborjního materiálu (střely, nevybuchlé rakety a granáty apod.). Do dneška jich bylo nalezeno a odstaněno téměř 10tis. Kusů.brdská vřesoviště
Předmětem ochrany jsou hlavně rozsáhlý komplex zapojených brdských lesů. Díky téměř sto letům vojenského záboru bylo kácení za účelem osídlování takřka nulové. V celém území je několik cvíčný ploch, kde je bezlesí. Ty jsou ovšem dnes chráněny, protože se zde vyvíjí mokřady, vřesoviště, rašeliniště a prameniště toků. Část je již ve fázi chráněných luk (bezkolence, pcháče). Na tato stanoviště jsou samozřejmě navázány populace chráněných i běžných druhů živočichů a rostlin. Předmětem ochrany jsou takté geologické jevy – skály a skalní bloky, kamenná moře. Nacházi se zde celkem 5 přírodní rezervací a 3 přírodní památky. Také 16 EVL evropsky významných lokalit, patřící do soustavy Natura 2000.
Turistika je zatím nerozvinutá. Teprve se začínají vyznačovat turistické trasy (společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny navrhuje Klub českých turistů). Zatím je vyznačeno doslova několik km stezek. Do velké části chko je stále omezený přistup, takže další značení budou probíhat. Velkou raritou je, že příjezdové cesty pro turisty budou končit na hranicích parku (respektive dále bude omezeno značkou zákaz vjezdu). Téměř veškerá turistická vybavenost, kam patří parkoviště, hotely, penziony, kempy, restaurace budou umístěny mimo park (až na drobné vyjímky v obci Míšov). Po brdských lesích tedy bude pochodovat zcela mimo civlizaci.

Co je Natura 2000 ?

Bohulibý environmentální projekt vznikl v rámci spolupráce států Evropské unie. Jedná se vlastně o rozsáhlou soustavu maloplošných i velkoplošnýh lokalit, na jejichž území se nachází vysoce chráněné druhy rostlin a živočichů, případně je chráněno celé stanoviště (stanoviště – je vše, co se v daném místě vyskytuje, obvykle se jedná o přirozně se vyvíjející lokality, neovlivněné člověkem). Povinností členských států bylo vytipovat tyto nejcenější lokality a druhy, které se zde vyskytují a druhy, které budou cílem ochrany. Existují dva typy území pro potřebu Natury 2000 a to: ptačí oblasti (PO)a evropsky významné lokality (EVL). Ptačí oblast zvolí přímo sama členská země a poté jejich seznam pouze ohlásí evropské komisi. V podstatě neexistují žádná kritéria. Jediným je rozloha. Ptačí oblast musí být dostatečně velká aby zajistila ochranu vybraných ptáků. Bavíme se tedy řádově o rozloze 10 – 1000 ha plochy. Oproti tomu EVL jsou také vybrané členským státem a předkládají se evropské komisi jako „národní seznam území“. EK poté vybírá ze seznamu nejvhodnější lokality tak, aby v rámci celé unie zahrnovaly co nejšírší počet druhů a stanovišť. EVL jsou zpravidla menší rozlohy, řádově jednotky hektarů plochy.

 

Jak vypadá Natura 2000 v ČR

Celá akce ptačích oblastí byla spuštěna v roce 2000 ve spolupráci s Českou ornitologickou společností. Během několika let byly nashromažděny údaje o ptačích populacích a vytipovány vhodné lokality. Když se podíváme na mapu ptačích oblastí, ihned si všimnete že se v podstatě kopíruje s národními parky a chráněnými krajinými oblastmi. To je však v plně v souladu s evropskými podmínkami pro Naturu. K roku 2012 bylo vyhlášeno 41 ptačích oblastí v soustavě pokrývající celou ČR (oblast Beskyd, Poodří, Šumvy, Podyjí, Krknoše atd. Evropsky významných lokalit jsou doslova stovky. Celková plocha ploch zahrnutých v Nature dosahuje až 10 % rozlohy ČR. Tedy necelých 8000 Km2.