Živelné pohromy

 

Existují 4 základní živly: voda, oheň, země, vzduch. Všechny jsou nesmírně důležité, ale zároveň také dokážou být nebezpečné. Tím nebezpečím myslíme živelné pohromy jako povodně a tsunami, kdy povodně zvedají hladiny řek, kdež to u tsunami je to zapříčiněno pohybem litosférických desek. V roce 2010, udeřilo na Haiti tsunami o síle 7,0 Mw. Kdy obětí bylo na 100 tis. Obyvatel.  V ČR bylo obrovským neštěstím v roce 2007, kdy udeřili obrovské a ničivé povodně na Moravu.

Dalším živlem je sopečná činnost, u nás se nevyskytuje ale ve světě ano.  Sopky jsou vlastně hory, kdy z nich vychází magma. Vyskytují se na Kanárských ostrovech, Hawaii. Kdy během erupcí dochází k uvolňování sopečných plynů, které ovlivňují klima. Spolu s nimi většinou přichází i zemětřesení.

Dalším živlem je požár, což je nekontrolovatelný oheň, při kterém dochází k ztrátám na životech, materiálním škodám. K velkým požárům jsou používány vrtulníky, kdy mají zavěšené vědra s vodou a hasí tímto rozsáhlé požáry.

Zemětřesení je způsobeno pohybem litosférických desek. Kdy se podle místa zemětřesení určuje podle místa výskytu a to buď, Hypocentrum nebo Epicentrum. Hypocentrum je uvnitř a Epicentrum je na povrchu zemské kůry. Sílu zemětřesení měříme seismografem.

Tornáda a hurikány, tornádo je silně rotující vítr, který svou silou dokáže zvednout těleso až o hmotnosti 5 tun. Vznikají, jakmile se smíchá studený výškový vítr s teplým přízemním větrem. Hurikán je atmosférický útvar charakteru cyklóny s charakteristickým okem ve středu. Vyskytuje se v subtropických oblastech.

Kůrovcová kalamita v ČR

 

Zdravotní stav lesů v České republice stále více ovlivňuje kůrovcová kalamita. Přesto se v loňském roce objevily i pozitivní momenty. Zejména průběh a vliv počasí, kdy konečně po 5 letech nepříznivého počasí, byl pro lesy kladný. Přesto celkové napadení smrkových porostů kůrovcem dosáhlo v roce 2020 hodnoty nejméně 25 mil. m3! Celkových počet těžeb výrazně překračuje odvozený roční etát, tedy množství dřeva, které se může za rok vytěžit.

Nesmíme v žádném případě rezignovat na provádění ochrany lesa před kůrovci, hlavní prioritou musí být pečlivé vyhledávání, zpracování a účinná asanace aktivních kůrovcových stromů. Cílet musíme na oddálení konečného rozpadu smrkových porostů a zastavení rozvoje a šíření tohoto hmyzu do dosud méně zasažených oblastí.

Nejvíce je zasažena jižní polovina Česka. Kalamita se přesunuje na západ. V roce 2020 bylo evidováno téměř 125 tis. m3 vytěženého borového ,,kůrovcového“ dříví. Mezi nejvíce zasažené patřily v posledních letech kraje Jihomoravský, Středočeský, Vysočina. Skutečné napadení kůrovcem je však několikrát vyšší, neboť obranná opatření se prakticky neuskutečňují a škůdci se množí na většině lokalit nekontrolovaně.

V lesním hospodářství patří k nejznámějším škůdcům Lýkovec smrkový, neboli také kůrovec. Živý se lýkem a dřevem stromu. Kůrovci jsou drobní brouci velikostí až 1 cm. Většina kůrovců si tvoří ve dřevě systém matečných a larvových chodeb, kdy podle jeho tvaru můžeme spolehlivě určovat většinu druhů. Kůrovci se vyskytují po celém světě, vyskytují se v lýku i dřevě naprosté většiny stromů, také v ovoci, v semenech, v listech.

V Gabonu se narodilo první gorilí mládě, rodičům ze zoo

 

Dne 13. Června letošního roku se v Gabonu narodilo první gorilí mládě, jehož rodiče patří velmi k ohroženým druhům zvířat.  Kdysi žili v zoologických zahradách, každý v jiné zemi. Samec byl z Británie a samice pocházela z Francie, kdy ve svých 11 letech ji chovatelé převezli do Gabonu, aby mohla založit rodinu.

Obě gorily nižinné se několik měsíců poznávali a učili se společně žít. Jejich nádherné společné mládě je podle chovatelů v pořádku a zdravé, drží se na břiše matky, jak je u goril správné. Většinu času tráví po boku své matky, což je naprosto v pořádku a biologické. Navzájem se všichni poznávají. Chovatelé je neustále sledují pomocí kamer, poblíž míst, kam si chodí pro potravu. Gorilí rodina by se časem mohla rozrůst o další mláďata, chovatelé chtějí k nim do rezervace přivést další samici, která byla odchovaná také v zoo ve Velké Británii.

Gorily jsou ohrožený druh, ve volné přírodě žije asi 120.000 goril nížinných, v zoo jich je už asi okolo 800. Gorily jsou největší z lidoopů, jejich domovem jsou tropické lesy v rovníkové Africe. Dospělí samci působí velice impozantně, protože mají velké svaly, ale navíc vysoký hřeben na temenní kosti, který vypadá jako přilba. Slouží jim k úponu žvýkacích svalů. Zbarvení srsti je černé. Obličej je černý stejně jako dlaně a chodidla. Jejich hmotnost se pohybuje okolo 70 kg až 250 kg.

V posledních letech jsou tito lidoopi ohrožováni především pytláky, kteří je loví pro žádané maso nebo pro zábavu. Deštné lesy, ve kterých žijí, mizí z důvodu těžby dřeva a surovin. Potýkají se i smrtícím virem ebola.

Tornádo je ojedinělý jev, s extrémy musíme v budoucnu počítat

 

Lokální výskyt tornáda ve čtvrtek 24. 6. 2021 na Jižní Moravě, které zanechalo ohromné mnoha milionové škody, byl ojedinělým meteorologickým jevem, které v Evropě není zvykem. A už vůbec ne u nás. V poslední době nás doprovází obrovská vlna veder, či epizoda sucha a povodně v minulých letech, kdy na toto poukazuje bioklimatolog z Mendelovy univerzity v Brně Zdeněk Žalud.

„Jen velmi těžko bychom mohli u těchto konkrétních událostí říci, že se jedná o přímý dopad změny klimatu. Co však můžeme tvrdit jednoznačně je, že právě rostoucí počet meteorologických extrémů a jejich zvyšující se intenzita je základním atributem měnícího se klimatu,“ tvrdí bioklimatolog Žalud.

„Jednoduše v atmosféře akumulovaná energie se společně s vyšším obsahem vodní páry bude zákonitě více projevovat.

Do budoucna na růst extrémů podle něj upozorňují pro střední Evropu všechny scénáře vývoje klimatu. Říká se, že s prvními kapkami deště musíte pryč, protože voda vodí a může vás trefit blesk. Při tornádu létají trosky, dřevo, sklo, automobily. V USA, když se vyhlásí, že budou tornáda, tak lidé zalezou do sklepa a počkají. V Česku nejsou tornáda častá, tak když lidé viděli, že se objevilo tornádo, vyběhli ven, vzali telefony a začali natáčet. Nejlepší je se schovat dovnitř budovy, do koupelny, tam kde na vás nic nespadne, prostě daleko od oken. Nikdy ne do lesa, kde padají stromy.

Ještě nás čekají silné bouřky, nikdy ale nevíte, kdy se z nich vyklube něco tak děsivého, jako bylo posledně.

Tornádo na jižní Moravě

 

V noci na dnešek zasáhly velkou část České republiky bouřky. Obrovské škody způsobily na  Hodonínsku, Břeclavsku kde se ten večer prohnalo tornádo o rychlosti 100 km/hod a ničilo vše, co mu stálo v cestě, domy, auta, zahrady, skleníky. Byl to ojedinělý meteorologickým jev.  Na ničivé následky bouře zemřelo už pět lidí, a několik desítek lidí bylo zraněno.

V souvislosti s odstraňováním způsobených škod MMR uvedlo, že poskytne 420 milionů korun v rámci programu Obnova obecního a krajského majetku obcí po živelních pohromách. Chystá také program na pořízení nebo obnovu zničených obydlí. Pošle do postižených oblastí týmy lidí, kteří jim vysvětlí, jak vyplnit žádosti o dotace a zvýhodněné úvěry. Stát zároveň nabídne lidem na obnovu zdemolovaného obydlí až pět milionů korun, kde z toho bude dva miliony jako dotace a tři miliony jako zvýhodněný úvěr po dobu 30 let.

Ministerstvo životního prostředí pošle do obcí postižených tornádem stovky milionů korun na opravy čistíren odpadních vod, úpraven vody a poškozených kanalizací a vodovodních řadů nebo na sázení stromů a obecní zeleně.

Ve vesnicích v Hruškách, Moravské Nové Vsi, Lužici a Mikulčicích začaly pracovat dvoučlenné mobilní týmy úřadu práce. Žadatelům po posouzení jejich situace přiznanou částku mohou vyplatit na místě v hotovosti. Jedná se o částku okamžité mimořádné pomoci s vyplacením až 57 900 korun. Mimořádná okamžitá pomoc patří mezi dávky hmotné nouze. Při jejím poskytování se posuzuje příjem a majetek.

Největší znečišťovatel planety? Společnost Coca-Cola

Nápoje společnosti Coca-Cola jsou populární po celém světě. Jejich oblíbenost s sebou ale nese i řadu nevýhod. Jednom z nich je znečišťování naší planety.

Znečištění plasty je celosvětový problém. Trpí celé životní prostředí. V poslední době je však nejvíce slyšet o oceánech, kde se samovolně vytváří velké ostrovy z umělé hmoty. Kdo má na tomto znečištění největší podíl?

Největším znečišťovatelem je Coca-Cola

Podle hnutí Break Free From  Plastic je to Coca-Cola. Toto nemilé prvenství získala už druhý rok po sobě na základě úklidových akcí. Jen v září organizace uspořádala 484 úklidů ve více než 50 zemích světa. Během nich bylo nalezeno 11 732 kusů plastů pocházejících právě z obalů výrobků od Coca-Coly.

Společnost se nechala slyšet, že na tento problém bude hledat řešení. Zároveň ale upozornila, že je součástí několika světových koalicí, které na odstranění umělohmotného odpadu spolupracují. Korporace navíc v roce 2017 založila program Svět bez odpadu, jehož cílem je obnovit a zrecyklovat sto procent použitých plechovek a lahví Coca-Cola.

Velké množství prostředků

Ochránci přírody ale volají po jiném řešení. Von Hernandez, koordinátor hnutí Break Free From Platic, má za to, že recyklace tento problém v žádném případě nevyřeší. Společnosti jsou pořád bytostně závislé na jednorázových plastech. A to neplatí jen o Coca-Cole. Do žebříčku největších znečišťovatelů se totiž dostali i Nestlé, PepsiCo, Mondelēz International, Unilever, Mars či P&G.

Pokud se této nelichotivé nálepky chtějí v příštích letech zbavit, musí začít něco dělat. Magazín Edge upozornil na to, že právě tyto společnosti mají dostatek prostředků na to, aby mohly přijít s novým, inovativním řešením. Místo toho se ale raději soustředí na recyklace a nahrazování jednoho obalu dalším.

Plastové ostrovy tvoří jen zlomek odpadu, který končí v mořích

Ostrovy plné plastových odpadků děsí ekology po celém světě. O to víc jsou děsivé, když zjistíte, že se jedná jen o zanedbatelné procento plastů v oceánu.

Ryba chycená v plastových odpadcích, umírání živočichů kvůli otravě plastovými odpadky, plastové ostrovy. Určitě jste o o tom už slyšeli. Zvláště o plastových ostrovech, které ekologům přidělávají čím dál více vrásek na tváři. A i když jsou některé větší než Německo, Francie a Španělsko dohromady, jsou pouhou špičkou pomyslného ledovce.

Plastové ostrovy tvoří jen zlomek plastů

Do světových oceánů se každoročně dostane přibližně 4 – 12 milionů tun umělých hmot. Na hladině jich ale zůstává jen 250 tisíc. Kam se poděl ten zbytek? Rozum přece říká, že ty, co nezůstaly na hladině, se nachází na dně. Jenže tak tomu není. Zbytek je totiž v neustálém pohybu.

Podle oceánografky Alethei Mountgfordové se plasty pohybují mezi nejrůznějšími vrstvami vody. Ty, co neskončí na povrchu a neutvoří ucelený ostrov, tak neustále putují oceánem. Je ale velice těžké předvídat, kam se vůbec tyto plasty dostanou. Proto vytvořila počítačový model, s jehož pomocí se daří předvídat, kde zbylé fragmenty umělých hmot končí.

Na dně končí jen malé množství

Velké množství značně rozložených plastů končí na mořském dně. Prokázala to studie, která odhalila plastová mikrovlákna ve vnitřnostech krevet žijících na dně Mariánského příkopu. Největší množství ale končí na pobřežích. Je jedno, do jakých hloubek se plasty dostanou, nakonec se stejně vrátí na pevninu.

Podle oceánografa Erica van Sebilleho by tedy bylo nejlepším řešení věnovat více úsilí odstranění plastu v pobřežních zónách, místo jeho hledání v rozlehlých oceánech.

Česko je evropskou velmocí v třídění odpadu

Česko je malá země, i přesto v řadě oborů patří mezi světovou špičku. Třídění odpadu patří mezi ně. Češi jsou v tomto oboru jedni z nejlepších v Evropě.

Vysoká dostupnost

Dalo by se říct, že co stát, to jiný model. Je to těžko představitelné, ale opravdu to tak je. A ten český patří mezi elitu. Dopomáhá tomu spolupráce státních i místních orgánů a firem. Do systému třídění odpadu je totiž zapojeno 6 131 obcí a více než 20 tisíc firem.

Barevné kontejnery jsou rozmístěny v husté sběrné síti. Právě ta je pro celý systém klíčová. Díky velké dostupnosti a malé dojezdové vzdálenosti k některému z kontejnerů či sběrných nádob u nás třídí velké množství lidí. A rychlý přístup k nim má bezmála 99 % obyvatelstva. Důležitou roli ale hraje i barva.

Hustá síť kontejnerů

Právě řazení kontejnerů podle barev umožňuje třídit úplně každému. I malým dětem. Je jednodušší vysvětlit, že plasty patří do žlutého a papír do modrého kontejneru. Apelovat na třídění odpadu tak mohou už vychovatelky v mateřských školkách, ale i samotní rodiče od útlého věku.

O velký zájem o třídění se postaraly nejen reklamní kampaně, které do dnešní dní můžeme vídat v televizích, rádiích i na internetu. Hlavní roli hraje opravdu hustá síť, která v současné době čítá už více než 410 tisíc sběrných kontejnerů. Na začátku tisíciletí jich přitom bylo dostupných pouze 30 tisíc. I přesto jsou v některých oblastech stále mezery.

Stále máme rezervy

Největším problémem jsou v poslední době zejména šedé nádoby. Ty slouží k třídění kovových obalů. Na jejich rozmach zatím společnost EKO-KOM ve spolupráci se státem nedokázala adekvátně zareagovat. Suroviny získané právě z těchto kontejnerů tedy nedosahují tak uspokojivých čísel jako třeba papír, plast nebo sklo.

Funguje recyklace v Česku?

Kontejnery na papír, plast, sklo, kov a nově i na olej. To jsou některé prostředky, díky kterým mohou Češi efektivně třídit odpad. Jak ale fungují?

Počet kontejnerů

Na první pohled se to může zdát jako nepodstatná informace, ale právě dostupnost sběrných kontejnerů a nádob je pro efektivní třídění odpadu nezbytné. A nebojíme se tvrdit, že právě těmito čísly se nemusí bát Česko pochlubit. Na našem území se totiž nachází více než 400 tisíc kontejnerů. Jejich počet navíc každý rok roste.

Pokud si to přepočítáme na metry, tak nám vychází, že každý občan to má ke kontejneru či sběrné nádobě opravdu blízko. Výsledná vzdálenost totiž vychází na 91 metrů. V roce 2016 přitom průměrná docházková vzdálenost činila 96 metrů. To značí výrazný posun vpřed.

Skvělé výsledky

Než se přesuneme k horším výsledkům, pojďme se ještě podívat na ty pozitivní. O ty se postaralo zejména třídění papíru, skla a plastů. Může za to právě velká dostupnost žlutých, modrých a zelených kontejnerů. Jaké jsou tedy výsledky? Podařilo se nám vytřídit:

  • 225 tisíc tun papíru,
  • zrecyklovat 139 tisíc tun vytříděného skla,
  • zrecyklovat 149 tisíc tun vytříděných plastů.

Kyslík pro tisíce lidí

Horší výsledky jsme zaznamenali v třídění nápojových kartonů. Podle dostupných statistik se jich vytřídí pouze 25 %. Nápojový karton přitom obsahuje až 75 % kvalitního papíru, který by bylo možné ještě 5 až 7 krát zrecyklovat. O něco lepších výsledků se pak podařilo dosáhnout u kovů, kterých se zrecykluje zhruba 60 procent. Problémem takto nízkých čísel je zejména nízká dostupnost šedých kontejnerů.

Pokud pravidelně netřídíte, tak snad vás přesvědčí následující věta. Díky třídění papíru se podařilo zachránit více než 2,2 milionů stromů. Ty tak mohly vyrobit kyslík pro více než 20 tisíc lidí. A to je důvod, proč všichni recyklujeme. Má smysl.

Lidská sexualita je hravější než u zvířat

V jednom minulém článku jsem psal o zvířecí sexualitě, jak se přibližuje té lidské. Ale jen u hrstky zvířat. Až na pár opičích druhů se bere sexuální chování čistě pro účely reprodukce. Jen některé druhy opic mají erotické hrátky pro řešení sociálních problémů v tlupě a snižování stresu. Stejně to pak funguje u člověka.

Sex je zdravý právě pro uvolnění napětí. Typický příklad je rozhádaný pár. Nebaví se spolu, chodí kolem sebe naštvaně půl dne. Pak se lehce prolomí ledy a jakmile se dostanou blíže k sobě, často to končí sexem. Aniž by si předtím něco řekli. Tohle je klasika. Pohlavním stykem se uvolní napětí a partneři poté fungují normálně dál. Sex se samozřejmě provozuje hlavně při normálním životě mimo hádky. Prostě proto, že jej máme rádi. A díky sexu spolu lidští partneři i vydrží déle. U zvířat vznikají svazky na celý život. U lidí samozřejmě ne (v západním světě je to už 50% párů, kteří spolu nejsou až do konce). Proto je nutné posilovat touhu k sexu. Chuť mít sex s jedním partnerem totiž postupně opadává. Jak na to, radí sexuologové. Například německá lékařka – sexuoložka českého původu MUDr. Jana Králová postupně přešla z gynekologické praxe na sexuologickou poradnu, kde se zaměřuje na obnovení sexuální touhy mezi partnery. Její metody jsou zaměřené hlavně na používání vhodných sexuálních pomůcek (vibrátory, dilda, venušiny kuličky).

„Erotické pomůcky jsou podceňovány v Německu stejně jako v Česku. Stačí jedno či dvě sezení a zjistíme sexuální potřeby obou partnerů. Doporučení používání vhodného vibrátoru je často jedno z navržených řešení  sexuální apatie“ říká doktorka Králová.

V ČR svou ordinaci nemá, ale aspoň zde provozuje internetový portál vibratory.org, kde doporučuje různé erotické pomůcky pro oblíbené sexuální praktiky. Její podrobné recenze vibrátorů (odkaz na stránky) představují asi 20 nejoblíbenějších pomůcek pro zvýšení sexuální touhy. Samozřejmě je nutno odhodit stud a ostych, který mezi partnery může být. Zkuste tedy svůj sexuální život obohatit třeba o vibrátor. Počet sexuálních styků za měsíc se zvýší, to je dokázané. A věřte tomu, že vám radost ze sexu vydrží i několik let. A tím jsem se chtěl dostat k tomu, že lidský sexuální život je bohatější. Právě proto, že my používáme při sexu různé hračky – vibrátory  a další. Není ovšem známý žádný zvířecí druh, který by používal nějaké předměty k uspokojení druhého pohlaví. Samozřejmě k vlastnímu uspokojení zvířata používají předměty ze svého okolí. Mohou se svým rozkrokem otírat o stromy a kameny. Domácí mazlíčci (obvykle psi – feny) mají svého oblíbeného plyšáka o kterého se v době hárání třou. Naši psi to teda dělají.

pes si užívá s plyšákem